Kategorie
Příběh prvního chatbota ELIZA. Pár řádků kódu působivě simulovalo terapeuta
Na první pohled by se mohlo zdát, že první uměle vytvořená konverzační prostředí jsou dávno překonaná a ohlížet se do historie chatbotů nemá význam. Nicméně příklad virtuální terapeutky ELIZA ze šedesátých let dokazuje opak. Principy, které využívala a díky kterým dokázala ošálit i pomoct uživatele, se do jisté míry aplikují dodnes.
První ideje o myslících strojích načrtnul už otec moderní počítačové vědy Alan Turing v padesátých letech minulého století. Jeho myšlenky dokázal transformovat do prvního úspěšného a veřejně známého chatbota v roce 1966 profesor MIT Joseph Weizenbaum. Chatbot, kterého pojmenoval ELIZA, v konverzaci za pomocí psaného textu simuloval to, jak se svými klienty pracují rogeriánští terapeuti, kteří se snaží být maximálně empatičtí a téměř bezmezně přijímat klienta.
ELIZA svoje jméno dostala po Elize Doolittlové z Pygmalionu George Bernarda Shawa (českému publiku bude možná známější muzikálová adaptace My fair lady nebo film Pretty Woman). Weizenbaum totiž chtěl metaforicky naznačit, že uživatelé mohou interakcemi program neustále zlepšovat stejně, jako se v mluvě a dobrých mravech zdokonalovala divadelní postava Eliza pod vedením profesora Henryho Higginse.
Přestože se v některých pramenech označuje ELIZA za raný software využívající rozpoznávání přirozeného jazyka, kód tohoto chatbota měl pouze 200 řádků a fungoval jen na základě několika málo pravidel. ELIZA konverzaci nerozuměla - spíš hledala naučené vzorce a v konverzaci vyhledávala jen malou část kontextu. Pak obvykle aplikovala jen hrstku principů, jak reagovat na text uživatele. Jedním z nejčastějších pravidel bylo vyměnit moje za tvoje (vaše) nebo já jsem za ty jsi.
Příklad toho, jak vypadala konverzace s chatbotem ELIZA
Přestože chatbot ELIZA vznikl v šedesátých letech, což je v technologickém světě dávný pravěk a nabízelo by se ho považovat za zastaralý a překonaný, chatboti současnosti pracují na velmi podobných principech. I rozpoznávání inputu od uživatele v chatbotech od Wingbotu funguje velmi podobně. Umělá inteligence hledá ve vstupu předem definovaný vzorec (intent) a odpovídajícím způsobem pak odpovídá. Jak přesně funguje naše NLP, vysvětlujeme v tomto článku.
I přes svou jednoduchost si ELIZA ti, kdo s ní komunikovali, zamilovali. Jedni si mysleli, že na druhé straně monitoru sedí opravdový terapeut, jiní měli pocit, že jim pomohla s jejich každodenními starostmi. A i ti, kdo velmi dobře věděli, že komunikují se strojem, se nechali do konverzace vtáhnout stejně intenzivně jako diváci do děje v divadle, a kteří téměř zapomenou, že pozorované drama není reálné. Anekdotickou historkou je obliba ELIZA Wiesenbaumovou sekretářkou, která s ní komunikovala dlouhé hodiny a nejednou profesora prosila, aby opustil místnost a nerušil ji.
To, že je možné lidi takhle jednoduše ošálit, překvapilo i samotného Weisenbauma. „Nedokázal jsem si představit, že tak extrémně krátké vystavení relativně jednoduchému počítačovému programu může u celkem normálních lidí vyvolat silně bludné přemýšlení,“ uvedl profesor. Weizenbaum se studiem interakce mezi chatboty a lidmi dále zabýval a své poznatky zaznamenal v knize Computer Power and Human Reason: From Judgment To Calculation. Tento jev dokonce získal i vlastní označení. Efektem Eliza se označuje stav, kdy se jednoduchý interaktivní počítačový systém zdá být komplexnější a složitější, než opravdu je.
